Psychoterapie

Psychoterapie je příležitostí víc porozumět sám sobě

Psychoterapie

Psychoterapie je příležitostí víc porozumět sám sobě. Poté můžeme do života také přinést změny, které nás přiblíží tomu, kdo opravdu jsme, co si přejeme a co potřebujeme. Její délka bývá od tří měsíců až po několik let. Krátkodobější setkávání, nebo jen jednorázová konzultace, mívají spíše podobu poradenství, případně krizové intervence. Dlouhodobost psychoterapie je dána tím, že některé traumatické zážitky na nás působily a osobnostní vzorce se vytvářely roky. Jejich odkrytí, zpracování a transformace, vyžadují čas a podporu terapeuta, které nelze předem naplánovat.

Psychoterapie je velmi individuálním procesem, který má svá přísná pravidla. Prioritou je bezpečí klienta. Pro hlubší sebepoznání

a trvalé pozitivní změny je potřeba intenzivní práce a pravidelná setkávání. Interval, ve kterém se psychoterapie odehrává, je pak vždy na domluvě mezi terapeutem a klientem.

Psychoterapeut je zde v roli jakéhosi průvodce, který člověka nesoudí, nekritizuje, ale doprovází. Poskytuje potřebnou podporu a vede jej k hlubšímu porozumění sebe sama. Psychoterapie vychází ze základního předpokladu, že když člověk lépe rozumí sám sobě (proč dělá to, co dělá; co prožívá a jaké myšlenky ho vedou k takovému jednání), tak si i lépe a tvořivěji najde cestu k vlastnímu řešení.

Individuální terapie: terapeutické setkávání tzv. 1+1

Jde o proces postupného setkávání terapeuta s klientem, v bezpečném a důvěrném prostoru pro zkoumání myšlenek, prožitků, pocitů a vztahů bez hodnocení a soudů. Psychoterapeut poskytuje potřebnou podporu a vede klienta k hlubšímu porozumění sebe sama. Existuje řada přístupů, jak psychoterapii vykonávat. Všechny ale ve výsledku vedou k tomu, aby si klient sám našel cestu ke změnám, po nichž se bude cítit spokojenější.

Párová terapie:  setkávání v páru s jedním nebo dvěma terapeuty

Tato forma terapie nabízí možnost porozumět a nahlédnout na celkové fungování vztahu. V bezpečném a důvěrném prostředí vzniká prostor pro vyjádření pocitů, obav a přání obou partnerů, která jsou z nějakého důvodu obtížně sdělitelná v běžném soužití. Terapeuti zde působí jako prostředníci komunikace. Pomáhají nalézt příčiny konfliktů, dávají možnost nahlédnout na vztah z různých úhlů pohledů, a tím vzniká možnost lépe porozumět, co se v něm skutečně odehrává.

Při párové terapii se nehledá viník. Cílem je společné porozumění, co se děje, a hledání cesty – k vyhovujícími tvaru a funkční podobě vzájemného soužití pro oba partnery i k respektu jednoho k druhému. Sama o sobě párová terapie nemůže zabránit možnému rozchodu. Pokud se však pro něj partneři rozhodnou, může být nástrojem pro zpracování silných emocí a vzájemného porozumění.

Pro koho je terapie vhodná?

Párová terapie je určena pro všechny páry, bez ohledu na to, jak dlouho spolu žijí, jestli jsou oddáni či jakého jsou pohlaví, vyznání a podobně. Předpokladem je motivace obou partnerů, nebo alespoň ochota do párové terapie vstoupit a postupně zjišťovat, jak a k čemu může být práce v ní dobrá.

Skupinová terapie: setkávání více lidí, kteří se zezačátku většinou navzájem neznají

V této terapii se využívá dynamiky vzájemných vztahů a interakcí mezi členy. Vzniká jedinečný, bezpečný a důvěrný prostor, kde je možné poznávat své vlastní fungování s druhými lidmi.

Ve skupině pod vedením jednoho nebo dvou terapeutů vzniká příležitost učit se od ostatních členů skupiny, nechat se jimi inspirovat, ale i sám být součástí reflexe pro druhé. V tomto bezpečném prostředí je možné naučit se vnímat, objevovat a zkoušet různé způsoby komunikace. Měnit své nefunkční vzorce nebo rozvíjet nově objevené dovednosti, které vedou k vyjadřování vlastních pocitů, potřeb a názorů a tím pochopit sám sebe a nastavit spokojenější a svobodnější fungování ve svém životě.

Pro koho je vhodná?

Skupina je tvořena 6 až 8 členy, kteří mají snahu měnit své zaběhané životní vzorce. Chtějí se naučit např. zvládat konflikty, pracovat na zvládání nejistoty, nízkém sebevědomí, úzkosti a strachu, na zvládání negativních emocí, mluvit otevřeně před více lidmi a tím získávat dovednosti ke změně. Není přitom podmínkou, aby měli stejná témata, která chtějí řešit.

Rodinná terapie: setkávání několika relevantních členů rodiny

Jde o přístup, který se pokouší navodit prospěšné změny v rodinné skupině psychoterapeutickými metodami.

Vychází se z předpokladu, že rodina je ucelený propojený systém. Může mít obtíže jednak sám o sobě, často ale i proto, že problémy jednoho člena zasahují a významně ovlivňují celek i všechny ostatní.

Příznaky u jednotlivých členů se objevují často v rámci sociálních vztahů v rodině (mají specifickou podobu, udržují se a v dobrém případě i mizí v souvislosti s nimi). Proto uplatňujeme předpoklad, že terapeut musí pracovat vždy s celou rodinnou jednotkou a neschází se s jednotlivými členy, aby se zamezilo tvorbě nežádoucí terapeutické „koalice“. To by rodinnou terapii značně omezovalo.

V praxi může být v některých případech výhodné, když terapeut některé problémy diskutuje s rodiči (partnerská témata) a jindy přizve i členy širší rodiny.

Rodinná terapie hledá a mapuje, co je potřeba změnit, co posílit, a co je pro rodinu přínosné. Pomáhá nalézat a odstraňovat překážky, které tomu brání. Jde o to, aby se rodina stala stabilním a příjemným prostředím pro všechny její členy.

V rodinné terapii jde o změnu celého rodinného systému, přičemž změna osobnosti jedinců se chápe jako následek.

Vaše dotazy

Jak často psychoterapie probíhá?

Pro hlubší sebepoznání a trvalé pozitivní změny je potřeba intenzivní práce a pravidelná setkávání. Interval, ve kterém se psychoterapie odehrává, je na domluvě mezi psychoterapeutem a klientem.

Kontakt

Napište nám zprávu nebo si domluvte schůzku s některým z našich terapeutů, kteří se Vám rádi budou věnovat osobně.

Psychosomatické a terapeutické centrum

+420 606 664 934

Masarykova ulice 54

312 00 Plzeň - Doubravka

centrum@psychosomaterapeut.cz